zmateni

11. ledna 2014 v 13:31 | C. |  fantazírování
jak tě můžu tak moc milovat a zároveň bejt kvůli tobě tak šíleně na dně?
mísí se ve mně všechny pocity, od nejlepších po nejhorší.. všechno to na mě spadlo, když ses vrátil
bylo to tak
zvláštní.my. ty. já a všechno. všichni.s vět a čas
a když se mě teď někdo zeptá (a že se ptají všichni) "tak co, jste spolu?", můžu jen zkousnout ret a zavrtět hlavou.
nebo budeme? já nevím.. bylo to tak, tak divný. miluju tě, proč ti to neokážu říct? miluješ ty mě?
"je tu pořád něco, co mě k tobě táhne"
když řekneš, že jsi mi nechtěl dávat vědět, že jsi doma a prostě zapomenout a pak mi zavoláš ve tři ráno a rozveseluješ mě svym hlasem. "jsem od tebe tak 30 kiláků" řekl jsi a já nechápala. víš, jak mi bylo? do rána jsem neusnula a jen se tupě smála do stropu
"nechtěl jsem tě vidět, ale vždycky na tebe tak nějak myslim.." a můj obrázek v tvý peněžence..
"potřebuju tě, tady a hned teď" zvuk tvýho opilýho hlasu
tak co
TAK CO SI MÁM MYSLET.. co se to s náma děje. řekneš, že zas plánuješ odjet. když se rozbrečím, sevřeš mě v náručí a utěšuješ. líbáš mě a nelíbáš. smějes se na mě a díváš skrz mě
nerozumím, nechápu. nechci a chci. chci letět pryč. s tebou. nebo bez tebe
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama